Musil: My odpovídáme za kvalitu statistik, uživatelé za jejich využití

Pro Statistiku a my odpovídal v rozhovoru na otázky týkající se makroekonomických statistik, využití dat, budoucnosti národních účtů, ale také využití scanner dat Petr Musil, vyučující naší katedry, ale také ředitel sekce makroekonomických statistik Českého statistického úřadu.

Celý článek si můžete přečíst na webu Statistika a my.

Část článku si můžete přečíst i na následujících řádcích.

Jaká data v sekci makroekonomických statistik sledujete?

V naší sekci zpracováváme data z několika oblastí. První je statistika národních účtů, do níž patří například údaje o vývoji domácího produktu, který se řadí mezi nejznámější a nejsledovanější statistické makroekonomické ukazatele. Zabýváme se také vládní statistikou, zejména odhady takzvaných maastrichtských konvergenčních kritérií. Další naše činnosti se zaměřují na statistiku cen, ze které lidé znají zejména index spotřebitelských cen neboli inflaci. Poslední oblastí je statistika zahraničního obchodu.

Zajímáte se o to, k jakým účelům jsou vaše data využívána a jak je různí uživatelé interpretují?

My se držíme zásady, že jsme plně odpovědni za kvalitu statistik a uživatelé jsou plně odpovědni za správnost využití. Na druhé straně se ale uživatele snažíme vzdělávat, například právě prostřednictvím časopisu Statistika & My. Důležité souvislosti týkající se našich dat vysvětlujeme také při komunikaci s novináři nebo na odborných konferencích, kterých se zúčastňujeme. Upozorňujeme rovněž na chybné interpretace, například když se HDP nesprávně používá jako ukazatel blahobytu přesto, že je to ukazatel ekonomické výkonnosti. Ke každé statice máme na webu zveřejněnou metodiku, ze které se uživatel dozví definici jednotlivých ukazatelů a metody odhadu.

Objevilo se v poslední době v datech, která sledujete, něco překvapivého?

Současná doba je velmi turbulentní, což se projevuje například v prudkém růstu indexu spotřebitelských cen. Takovou dynamiku asi čekal jen málokdo. U ostatních ukazatelů ale nic nepředvídatelného nesledujeme.

Co by se stalo, kdyby vaše sekce od zítřka přestala zveřejňovat data?

Povinnost vytvářet sadu ukazatelů a harmonogram jejich zveřejňování jsou upraveny zejména evropskou legislativou. A její porušení by jistě neslo patřičné následky.

Negativní ohlas by to samozřejmě vyvolalo i mezi uživateli, kterým by chyběly informace pro rozhodování a tvorbu politik. Nedala by se plánovat ekonomická opatření na celostátní, ale ani na regionální či lokální úrovni. Bez statistických dat bychom v tomto smyslu byli slepí.

Zavádějí se v makroekonomické statistice nové metody a postupy?

Každá statistika má svou závaznou metodiku, která se samozřejmě musí přizpůsobovat vývoji ekonomiky. V národním účetnictví se řídíme evropským standardem ESA. Ten byl naposledy výrazněji upravován přibližně před deseti lety, kdy se například výzkum a vývoj zařadil mezi investice. V případě indexu spotřebitelských cen dochází ke změnám v závislosti na situaci na trhu, na rozdíl od devadesátých let už třeba nesledujeme ceny videokazet a videopřehrávačů, ale do spotřebního koše jsme zařadili elektroniku používanou v dnešní době. Ve statistice zahraničního obchodu došlo k důslednému přechodu na princip změny vlastnictví výrobků, aproximace daty z Intrastatu o pohybu zboží se ukázala v podmínkách jednotného evropského trhu jako nevyhovující.

Všechny změny jsou samozřejmě předem projednány na úrovni Eurostatu, aby se statistiky různých zemí řídily stejnými principy a byly vzájemně srovnatelné.

Jak náročné je získávání a zpracování scanner dat?

K získání scanner dat nám hodně pomohla evropská legislativa, která velkým obchodníkům povinnost poskytovat scanner data explicitně ukládá. Jedná se však o velmi specifická data, jejichž struktura i možnosti předávání jsou u každého obchodního řetězce odlišné. Proto s poskytovateli jednáme individuálně a nastavujeme procesy tak, aby to vyhovovalo oběma stranám. Všem obchodním společnostem, s nimiž na tomto úkolu spolupracujeme, musím za pozitivní přístup poděkovat.

Vlastní zpracování scanner dat představuje obrovský objem dat, proto k němu stále více využíváme strojové učení. Každý měsíc dochází v obchodních řetězcích k obměně značné části sortimentních položek a ty je nutné zatřídit do patřičných klasifikací. Speciální program, který se průběžně učí a zvyšuje tak svou úspěšnost, dokáže klasifikovat řadu produktů sám. Na manuální zatřiďování pak zbývají jen komplikovanější produkty.

Mohou scanner data plně nahradit terénní sběr dat člověkem?

V některých segmentech určitě, například v případě potravin, drogerie a léků už terénní sběr dat pro index spotřebitelských cen vůbec neprobíhá. Ale třeba v segmentu služeb, kde je nízká koncentrace trhu nebo se jedná o vysoce individualizované zakázky, práci v terénu nahradit nelze. Nedovedu si představit, že bychom ve velkém využívali scanner data třeba z kadeřnictví, z restaurací nebo z autosalonů.

Zdroj fotografie a textu: webové stránky Statistika a my